O představení napsali 

Opět jde o kabaret, "Pandořinu skříňku poslední záchrany", který hravostí v literární a hudební části navazuje na S úsměvem nepilota, a strukturou inscenace (sled písní, skečů, poezie a komentářů, spojených společným rámcem) se hlásí k předchozí Nové TV. Tam šlo o proměnu průměrné soukromé televize ve výrobnu fake news vedoucí k fašizaci společnosti, v Kabaretu proti nám jde o výrobu jakéhosi aktualizovaného černo-zlatého Televarieté, v jehož rámci všichni komici, influenceři, youtubeři, interpreti reklam a týdeníkových zpráv, orchestr i sólisté pod bdělými zraky moderátorů makají na tom, aby byli úžasní a díky tomu bylo líp, takže bavit se je povinné ("Nepodléhej puzení k průběžnému pruzení!") - a mezitím jen tak mimochodem mizí peníze a lidi. 

Změnil se úhel pohledu; v Nové TV sledovali diváci nikoli pouze vysílání, ale i zákulisí televizního studia - tady vidí "kvalitní zábavní produkci" jen zepředu; hraje každý detail a je na divákovi, zdali bude vnímat plíživě proměňovanou atmosféru z třeskuté srandy v mrazivou výpověď, nebo jestli se spokojí s onou třeskutou srandou (i když píseň Budoucnosti milá, už jsi tady byla, nenechá na pochybách téměř nikoho). Jde o kabaret výsostně politický, o divadlo vyjadřující občanský postoj, které ale neztrácí na divadelnosti a hravosti.

Zdroj: amaterskascena.cz, březen 2020